Měření prašnosti – VŠB Ostrava

Úvod

Stručné shrnutí předmětu a cílů projektové žádosti č. CZ.3.22/1.2.00/12.03398 Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007 – 2013 „HODNOCENÍ KONCENTRACÍ PAU A TĚŽKÝCH KOVŮ NA POVRCHU ODVALŮ A V OKOLÍ HUTNÍCH PODNIKŮ“

 

Vedoucí partner:
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Partner:
Główny Instytut Górnictwa, Katowice, Polsko 

Zdůvodnění a popis realizace projektu

V regionu se nachází mnoho pozůstatků hornické a metalurgické činnosti. Vysoké procento těchto objektů tvoří haldy (odvaly), na kterých byly ukládány hornické, hutní i jiné odpady. Obecně je uvažováno o jejich druhotném využití, např. začlenění do krajiny, případně přímo do intravilánu měst. Na haldách dochází k chemickým a mechanickým změnám uložených materiálů, specifickým případem jsou haldy hořící. Na povrchu hald a v blízkosti hutních provozů dochází k sedimentaci prachových částic. Následně se větrnou erozí, pohybem osob a techniky a těžbou haldového materiálu usazené prachové částice dostávají do ovzduší a podílejí se na zhoršené kvalitě ovzduší v okolí (polétavý prach, karcinogenní látky). Výzkum složení této druhotné prašnosti v regionu nebyl zatím proveden. Jedná o významný faktor kvality ovzduší, stávající uznávané metodiky zabývající se resuspenzí prachu (U.S.EPA AP-42, ČSN EN 15445) tuto problematiku ale z hlediska možných zdravotních efektů neřeší. Základní aktivitou projektu je komplexní chemický a mineralogický popis povrchové vrstvy hald a ploch významně ovlivněných průmyslovým spadem.

V odebraných vzorcích prašné povrchové vrstvy bude hodnoceno chemické složení anorganické i organické fáze. Mineralogické analýzy objasní složení současných a vznik nových minerálních fází. Následně proběhne zhodnocení získaných dat s cílem určit velikost a složení možných emisí zdravotně závadných částic a okolnosti jejich vzniku. Součástí projektu bude v těchto lokalitách dosud neuskutečněné modelování, které objasní možnosti spontánního chování uloženého materiálu a vliv na kvalitu ovzduší při dalším využití hodnocených areálů (rekultivace, těžba aj.). Odběry vzorků, analýzy i vyhodnocení bude provedeno na shodném počtu lokalit a stejnou metodikou v české i polské části projektové oblasti. Práce budou prováděny smíšeným česko-polským týmem. Studie s podobným zaměřením a rozsahem zatím nebyla v regionu provedena.

Cíl projektu

  • vyhodnotit chemické a mineralogické složení povrchové vrstvy v prašných areálech s důrazem na toxikologický potenciál resuspendovaného prachu,

Mapa rozmístění lokalit zahrnutých do projektu

 prasnosthald-mapa

 

  • vyhodnotit a vzájemně porovnat vliv vytipovaných odvalů a průmyslových prašných areálů v regionu na kvalitu ovzduší v okolí a s tím spojená potenciální zdravotní rizika,
  • podpořit na obou stranách státní hranice prevenci rizik zvýšením informovanosti odborné a laické veřejnosti o potenciálních vlivech resuspenze prachových částic z prašných lokalit.

 

Realizace, odběry vzorků

V rámci realizace projektu každý objekt (v České republice a Polsku) bude rozdělen na zkušební plochy, ze kterých budou odebrány směsné vzorky sestávající se nejméně z 6 dílčích vzorků  odebraných z 1 m2 každý. Předpokládáme, že tímto způsobem ze zkoumaných objektů o diferencovaných morfolofických a biologických podmínkách bude odebraných asi 300 vzorků (po asi 150 v každé zemi). Vzorky budou odebrány metodou v souladu s Přílohou C.1. metodiky US EPA AP-42. Odběr vzorků bude prováděn společně zástupci obou stran projektu, a to jak na objektech situovaných v Česku, tak i v Polsku.

V závislosti na terénních a atmosférických podmínkách se použije, v souladu s výše uvedenou normou, ruční metoda odběru vzorků nebo mechanická s použitím podtlakového vzorkovače. Vzorky budou odebrány do skleněných nádob a dopraveny do zkušebních laboratoří, kde kromě analýz přímo prováděných na těchto vzorcích, bude oddělena frakce PM-10 pro další zkoušky. Výsledky těchto zkoušek budou použity pro stanovení ukazatelů emisí těžkých kovů a PAU ze zkoumaných objektů.